ROČNÍ OBDOBÍ S BONSAÍ

LEDEN a ÚNOR

Mráz, sníh, vítr to je obrázek lednového počasí. V této době jsou rostliny v největším klidu a každý pěstitel se připravuje na jaro, opravuje nářadí a dokupuje potřebné vybavení. Tato doba, kdy jsou listnáče bez listů je ideální pro zamyšlení, jak budeme na jaře postupovat při tvarování, které větve zakrátíme, které naopak necháme růst nebo které je nutno trvale odstranit . Dále připravujeme misky a vybíráme bonsaje se kterými budeme chtít jít popř. na výstavu. Pokud máme vyhlídnutý listnatý stromek ve volné přírodě, který máme již z minulého jara připravený k vyzvednutí můžeme ho klidně za bezmrazého počasí vykopat a přenést na záhon na zahradu i když nejvhodnější období pro toto je březen. Nemělo by však v žádném případě mrznout. V případě, že budeme na jaře zkoušet roubovat je leden ideální na odběr roubů (výhradně za bezmrazého počasí a na rouby v žádném případě nesaháme holýma rukama). Rouby uložíme do vlhkého písku nebo do rašeliny nebo je zabalíme do igelitového sáčku a umístíme dolu do chladničky. Můžeme je též založit do vlhkého písku ve sklepě. Ihned po odběru roubů by jsme však řezné rány měli zakapat voskem, aby rouby nevysychali. Někteří pěstitelé (spíše výjimečně a u rostlin které jsou zimovány v garáži nebo sklepě) již v této době dělají základní řez. Důvod je k tomu jediný, je ideálně vidět stavba větví. Já osobně s tímto čekám až na jaro (březen-duben) když stromy začínají rašit, nehrozí již velké mrazy a tudíž namrzání ran a stromky začínají jít do mízy a dochází k okamžitému a rychlejšímu zavalování řezných ran zvláště u větších zásahů. Během zimního období a za mrazů by neměli být stromky drátovány nebo na nich zůstávat drát (pakliže jsou zimovány ve sklepě nebo v garáži není to na závadu), může dojít ke zlomení nebo poškození větví. V době vegetačního klidu zásadně nehnojíme. Zazimované bonsaje je nutno občas prohlédnout zvláště jsou-li zazimovány ve sklepě. Jestliže místnost ve které jsou zimovány není dostatečně větrána může docházet ke vzniku plísní. Teplota by neměla při zimování v místnosti nebo sklepě trvale přesáhnout 5 stupňů. V tomto případě by mohli začít rostliny předčasně rašit. Dále musíme kontrolovat vlhkost substrátu , aby zem tzv. nevymrzla a rostlina neuschla i toto je samozřejmě možné. Zazimované bonsaje by v žádném případě neměly být vystaveny přímému slunci a na záhonech by měli být za slunečných a mrazivých dnů stíněny,aby nedocházelo k odpařování vody. Ideální je, když je zazimovaná bonsai pokryta vrstvou sněhu. Sníh zároveň zabraňuje předčasnému vyrašení a případnému zmrznutí nových výhonů a zároveň rostlinu chrání před velkým mrazem. V tomto období by jsme neměli zapomenout na postřik proti přezimujícím škůdcům (více v kapitole postřiky). V případě že jsou stromky zazimovány venku je nutná jenom zběžná kontrola. Koncem února můžeme již vysévat v semena do volné půdy pakliže to počasí dovolí.

BŘEZEN a DUBEN

Konečně březen a trochu ,,lepší" počasí. První jarní sluníčko nás může zlákat k chybám, které můžou mít na naše rostliny velmi negativní vliv. Nesmíme zapomenout,že v březnu a dubnu můžou nastat ještě výrazné mrazy,které můžou poškodit již předčasně narašené výhony. Z tohoto důvodu necháváme bonsaje ještě na svých stanovištích kde byli přes zimu. V žádném případě by jsme je neměli nechávat vystaveny prudkému jarnímu slunečnímu svitu. Na sluníčko můžeme dát stromek až po objevení prvních pupenů a to postupně.Jednak hrozí prasknutí kmínku a dále předčasné narašení a k následné možné poškození mrazíky..Jakmile pomine nebezpečí mrazů můžeme rostliny v miskách vynést ven. Zatím nehnojíme a zaléváme s citem. Rostlinu umístíme pokud možno ,tak aby na ní nešlo prudké polední slunce,avšak trochu sluníčka jí musíme také dopřát, aby si rostlina postupně přivykala. Rostliny průběžně otáčíme .V průběhu celého roku cca 1x za 14 dnů po cca 90 stupňů.Březen je však ideální měsíc pro odběr stromků z volné přírody a to jak u stromků které jsme měli k vyzvednutí připraveny z minulého roku,tak u stromků ,které můžeme vyjmout rovnou. V tomto období je možnost případného uhynutí malá, samozřejmě za dodržení zásadních pravidel pro tyto odběry.Koncem března a během dubna (záleží na počasí,mě se osvědčila první polovina dubna) můžeme začít s přesazováním listnáčů. Popsáno u popisu jednotlivých dřevin.Musíme mít na paměti že přesazený stromek si ze svého zimního stanoviště musí pozvolna přivykat na stanoviště nové.Stávalo se mi,že jsem časem zapomněl, kdy jsem který stromek naposledy přesazoval a pak jsem buď přesadil brzy nebo pozdě. Doporučuji na stromek přivázat plastovou cedulku s číslem a pod tímto číslem ve malém sešítku vést záznamy,alespoň mně se to osvědčilo. Na trhu jsou sice nabízeny programy pro PC, ale považuji za zbytečné a možná až nepraktické, ale to už ponechávám na vašem uvážení. V tomto období můžeme přistoupit i k základnímu tvarování drátem a ohýbání. V tomto období je však na místě velká opatrnost, protože právě rašící pupeny lze snadno vylomit. Tak 3 týdny po přesazení rostliny můžeme začít přihnojovat (viz kapitola hnojení bonsají). Začínejte hnojit dusíkatými hnojivy. Mně se bezkonkurenčně osvědčil VEGAFLOR, který je možno použít jak do zálivky tak jako hnojivo pro listovou výživu. V případě,že rostlinu přesazujeme doporučuji použít hnojivo OSMOCOTE které je dodáváno v granulích a u něhož dochází k postupnému uvolňování živin po celé vegetační období takže ostatními hnojivy již hnojíme pouze v polovičních doporučených dávkách. Nabídku aktuálních hnojiv najdete vždy v našem internetovém obchůdku bonsai Nebari. V březnu za bezmrazého počasí zkušenější pěstitelé přistupují k roubování . Tuto kapitolu nepovažuji za nutné podrobněji popisovat. Každý bonsajista si o této problematice zjistí hodně informací z dostupné zahrádkářské literatury.Doporučuji se však v této oblasti obrátit na kolegu který má již první zkušenosti za sebou,ušetříte si spoustu zbytečného zklamání z neúspěchu. Já osobně jsem zkoušel tuto metodu vícekrát avšak s nevalným úspěchem. Bez problémů se mi však dařilo roubování a očkování ovocných dřevin. Problematika roubování u rostlin pro bonsaje vyžaduje hlubší znalosti a bez možnosti vedení od zkušeného kolegy tuto nedoporučuji provádět . Může dojít spíše k poškození jinak krásné rostliny (to se týká u rostlin kde je potřeba doplnit větev nebo dokonce kořen). Samozřejmě pokusně na nezajímavých rostlinách můžete tuto metodu vyzkoušet. Základy však doporučuji vyzkoušet na jabloních nebo třešních kde je pravděpodobnost úspěchu velká. Jednoznačným předpokladem k úspěchu je bezvadně ostré nářadí, hlavně roubovací nůž a pak cvičit a cvičit řezání podnoží a roubů (když to vidíte u druhého zdá se Vám to lehké ale zkuste to sami).

KVĚTEN

Pokud jsme v únoru či březnu vyseli semena do volné půdy měli by v tomto období začít klíčit. V případě padání (rostlinka zhnědne a ohne se) těchto klíčících rostlinek, aplikujte ihned postřik proti padání (možno koupit v každém zahradnictví). V tomto období tvarujeme též všechny rostliny drátem,větvě jsou pružné a u pupenů již nedochází k vylamování. Drát však musíme pravidelně kontrolovat, aby nezarostl do kůry a tím rostlinu nenávratně nepoškodil.V druhé polovině května již nehrozí žádné mrazíky a tak můžeme přejít i k odstraňování větších a nežádoucích větví. Pokračujeme s hnojením dusíkatými hnojivy. V této době je nutno mít na paměti ochranu před škůdci a plísněmi. Největším nebezpečím se stává mšice a z houbových chorob padlí.Proti tomu je nutné provézt preventivní postřik O chorobách a jednotlivých škůdcích je pojednáno v kapitolách které popisují jednotlivé druhy.Důležité je ho provést dokud jsou ještě pupeny uzavřené. Pozor u některých přípravků dochází při opakování postřiku ke snížení jeho účinnosti. Toto vše je podrobněji popsáno v kapitole ochrana rostlin.

ČERVEN

V červnu jsou již opravdu teplé a horké dny. V tomto období hlídáme především, aby substrát v misce nepřeschl. Pokud mohu doporučit, zalévejte výhradně dešťovou vodou, aby se v substrátu nehromadili soli. V případě, že dešťovou vodu nemáte k dispozici je nutné vodovodní vodou zalévat tak aby jste substrát prolévali a docházelo k průběžnému odplavování solí které by se jinak hromadili v substrátu. Při používání studniční nebo vodovodní vody se na povrchu misky začínají tvořit soli a ani mechu na substrátu to neprospívá, není tak zelený a svěží jako když používám dešťovou vodu. Rostlinky vyklíčené ze semene vyjmeme z volné půdy, zakrátíme jim kůlový kořínek a opěr zasadíme. Již nepřesazujeme. V tomto období dochází k poměrně silnému růstu a tudíž je to také období intenzivního zaštipování. Když rostou výhony sílí kmen. Je mylné se domnívat ,že rostlině jako bonsaji prospívá když nemá žádné přírůstky. Opak je pravdou. Rostlina která sílí, je neustále v růstu a má velkou a zdravou kořenovou soustavu, je ta pravá pro vytvoření krásné bonsaje. My jsme jenom sochaři, kteří tento růst upravují a usměrňují. Jako obecné pravidlo platí, že čím více ponecháváme výhony bez zaštípnutí, tím více nám sílí kmínek. U již hotových bonsají platí pravidlo, že výhon dlouhý cca 10-15 cm by se měl zaštípnou za druhým až třetím listem u vstřícného olistění (javory) za první dvojicí listů. Toto zaštipování lze provézt i několikrát do roka Pupeny skryté v úžlabí listů proraší a tím dochází k hojnému větvení. Doporučuje se také u některých stromů kompletní odlistění, podpoří se tak tvorba nových listů. Listy takto nově vyrostlé jsou zpravidla menší což přispívá k lepšímu vzhledu bonsaje. Od konce července však již nezaštipujeme aby mohl výhon vyzrát a v zimě nenamrznul. Způsob zaštipování jednotlivých druhů je popsán v kapitole druhy bonsají. Zalévání rostlin provádíme zásadně k ránu nebo navečer. Rostliny můžeme v průběhu dne rosit, ale v žádném případě nerosíme za svitu sluníčka mohlo by dojít k vytvoření kapek na listech, které by začaly fungovat jako lupa a poté ke spálení listů rostliny. Dále by většina rostlin neměla být vystavena trvalému slunečnímu záření, nejlepší je stanoviště, kde na rostliny nedopadá prudké polední slunce. Toto však zjistíte ze zkušenosti sami až po jednom parném letním dnu zhnědnou okraje listů.Stále provádíme preventivní postřik proti padlí a aktuálně proti škůdcům.

ČERVENEC a SRPEN

Toto období je pro některé pěstitele kritické, nastává čas dovolených a tím i problém kdo se nám bude o rostliny starat. Při odjezdu na týden nebo dokonce dva je nutné poprosit souseda nebo příbuzné,jestliže toto není možné je nutné rostlinu umístit tak ,aby na ní nešlo žádné sluníčko a celou misku umístit do lavoru s vodou. Zalévání svěřte opravdu spolehlivým lidem mnoho pěstitelů dopadli velice špatně když jim pověřené osoby zapomněly bonsaje v parných dnech jeden den zalít. Koncem července a začátkem srpna již přestáváme hnojit dusíkatými hnojivy a přecházíme na fosforečná hnojiva, která zajistí dostatečné vyzrávání výhonu a vývoj pupenů pro další rok (viz. kapitola hnojení bonsají). Stále provádíme preventivní postřik proti padlí a případným dalším škůdcům kteří se objeví. Stále chráníme rostliny před silným slunečním zářením.V tomto období můžeme ještě provést řez silnějších větví, pakliže je to nezbytně nutné a nechceme čekat na příští rok. Zaštipování výhonků provádíme pouze do konce července max. do poloviny srpna.Koncem srpna končí tloušťkový přírůst větví a tak můžeme opatrně sejmout drát. Drát zásadně neodmotáváme ale v každém ohybu ho přeštípneme a opatrně sundáme.V tomto období je stále nutná zvýšená pozornost zálivce. V tomto období již můžeme rostliny vystavit i prudkému slunečnímu záření jelikož se tím podpoří vyzrávání letorostů. Srpen a září je nejvhodnější období k přesazování jehličnanů protože v tomto období nejlépe zakoření, zároveň můžeme s nejmenším rizikem vyjmout jehličnany z volné přírody.

ZÁŘÍ a ŘÍJEN

Pro nás je to jeden z nejkrásnějších měsíců v roce. Listy se začínají nádherně vybarvovat do podzimních barev. V tomto období již nemusíme tak úzkostlivě dohlížet na zálivku, protože horkých dnů ubývá. Pokračujeme s vykopáváním a přesazováním jehličnanů. Na podzim můžeme samozřejmě přesazovat i listnáče ale já přesazování listnáčů dávám jednoznačně přednost z jara. Je možno zakrátit ještě bujně narostlé letorosty a to o max. 1/3. V tomto období již vůbec nehnojíme hnojivy se zvýšeným obsahem dusíku. Bonsaje stále ponecháváme na jejich letních stanovištích. Koncem října můžeme provést jeden z preventivních postřiků proti přezimujícím škůdcem kteří nakladli svá vajíčka. Můžeme již přistoupit k zazimování bonsají.

LISTOPAD a PROSINEC

Začátek listopadu je období kdy je nutno provést zazimování bonsají. Rostliny, které jsou citlivější na mrazy a nemuseli by tvrdší zimu přestát provádíme zimování umístíme na zimu v garážích, terasách,zimních zahradách kde poklesy teplot nejsou tak velké. Rostliny které snesou i větší mrazy můžeme zimovat venku na záhoně. Rostlinu vyjmeme z misky (pakliže je miska z mrazuvzdorné keramiky můžeme zimovat i s ní) a zahrabeme na záhon do země, tak, aby byla kryta báze kmene. Já osobně takto zazimované rostliny zasypávám listím, které shrabu ze zahrady, aby byl kořenový systém tostliny isolován od velkých mrazů. Bonsai z misky zásadně vyndavám, protože je mi líto tak krásné misky zahrabávat do země . V případě, že zimujeme rostliny včetně misek nebo i bez nich v garáži nebo sklepě je nutno je občas zalít. Většina rostlin v zimě nezmrzne ale uschne. Jestliže je v zimě sníh rostliny sněhem přihrneme, aby je případné zimní prudké slunce nevysušilo. V případě, že máme k dispozici pouze balkón, je možno rostlinu zahrabat do bedny s rašelinou, kterou v průběhu zimy občas provlhčíme. Jestliže jsme vyjmuli bonsaje z misek provedeme očistění a opravu misek a vůbec se zabýváme přípravami na další rok. Jestliže zimujeme bonsaje v prostorách bez mrazu je možno rostliny tvarovat drátem. Já osobně v tomto případě toto doporučuji, protože rostliny nemají tloušťkový přírůst, tudíž nebude docházet k zařezávání drátu a přitom bude docházet k fixaci do žádaného tvaru

Musíme si pamatovat:

• substrát nesmí nikdy vyschnout, musíme chránit rostlinu před prudkým sluncem
• listnaté bonsaje můžeme přezimovat v tmavých místnostech bez světla stálezeleným dřevinám musí být zajištěn dostatek světla
• ochránit ve sklepích a na záhonech rostliny před hlodavci
• při venkovním zimování rostliny vyjmeme z misek s kompletním balem (u správně zakořeněné rostliny drží celý bal pohromadě tzv. kopíruje misku) zahrneme zemí a zasypeme listím a v zimě přihrnujeme sněhem.